Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Kolumbie Míra zaměstnanosti
Kurz
Aktuální hodnota Míra zaměstnanosti v Kolumbie je 56,678 %. Míra zaměstnanosti v Kolumbie vzrostla na 56,678 % dne 1. 3. 2024, poté co byla 56,363 % dne 1. 2. 2024. Od 1. 1. 2001 do 1. 4. 2024, průměrný HDP v Kolumbie byl 58,11 %. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 10. 2011 s 64,01 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 4. 2020 s 42,50 %.
Míra zaměstnanosti ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Míra zaměstnanosti | |
---|---|
1. 1. 2001 | 57,58 % |
1. 2. 2001 | 56,93 % |
1. 3. 2001 | 57,57 % |
1. 4. 2001 | 55,76 % |
1. 5. 2001 | 56,23 % |
1. 6. 2001 | 56,18 % |
1. 7. 2001 | 56,61 % |
1. 8. 2001 | 57,38 % |
1. 9. 2001 | 58,69 % |
1. 10. 2001 | 58,56 % |
1. 11. 2001 | 60,15 % |
1. 12. 2001 | 59,44 % |
1. 1. 2002 | 56,12 % |
1. 2. 2002 | 57,17 % |
1. 3. 2002 | 57,01 % |
1. 4. 2002 | 57,81 % |
1. 5. 2002 | 56,68 % |
1. 6. 2002 | 55,97 % |
1. 7. 2002 | 57,02 % |
1. 8. 2002 | 55,93 % |
1. 9. 2002 | 57,02 % |
1. 10. 2002 | 58,34 % |
1. 11. 2002 | 58,02 % |
1. 12. 2002 | 56,67 % |
1. 1. 2003 | 56,43 % |
1. 2. 2003 | 57,08 % |
1. 3. 2003 | 59,02 % |
1. 4. 2003 | 57,42 % |
1. 5. 2003 | 59,54 % |
1. 6. 2003 | 57,09 % |
1. 7. 2003 | 57,77 % |
1. 8. 2003 | 58,79 % |
1. 9. 2003 | 59,05 % |
1. 10. 2003 | 60,29 % |
1. 11. 2003 | 60,40 % |
1. 12. 2003 | 59,84 % |
1. 1. 2004 | 56,37 % |
1. 2. 2004 | 56,80 % |
1. 3. 2004 | 58,40 % |
1. 4. 2004 | 57,16 % |
1. 5. 2004 | 57,74 % |
1. 6. 2004 | 56,41 % |
1. 7. 2004 | 58,10 % |
1. 8. 2004 | 57,52 % |
1. 9. 2004 | 57,94 % |
1. 10. 2004 | 58,60 % |
1. 11. 2004 | 59,33 % |
1. 12. 2004 | 58,06 % |
1. 1. 2005 | 56,97 % |
1. 2. 2005 | 56,76 % |
1. 3. 2005 | 57,19 % |
1. 4. 2005 | 57,73 % |
1. 5. 2005 | 57,74 % |
1. 6. 2005 | 57,42 % |
1. 7. 2005 | 58,52 % |
1. 8. 2005 | 57,71 % |
1. 9. 2005 | 58,29 % |
1. 10. 2005 | 60,32 % |
1. 11. 2005 | 59,40 % |
1. 12. 2005 | 59,81 % |
1. 1. 2006 | 56,83 % |
1. 2. 2006 | 57,18 % |
1. 3. 2006 | 58,65 % |
1. 4. 2006 | 56,75 % |
1. 5. 2006 | 57,25 % |
1. 6. 2006 | 59,27 % |
1. 7. 2006 | 57,75 % |
1. 8. 2006 | 55,57 % |
1. 9. 2006 | 54,74 % |
1. 10. 2006 | 55,69 % |
1. 11. 2006 | 55,90 % |
1. 12. 2006 | 55,14 % |
1. 1. 2007 | 53,25 % |
1. 2. 2007 | 55,72 % |
1. 3. 2007 | 55,10 % |
1. 4. 2007 | 57,42 % |
1. 5. 2007 | 55,99 % |
1. 6. 2007 | 56,24 % |
1. 7. 2007 | 56,12 % |
1. 8. 2007 | 56,16 % |
1. 9. 2007 | 56,76 % |
1. 10. 2007 | 59,42 % |
1. 11. 2007 | 58,62 % |
1. 12. 2007 | 56,88 % |
1. 1. 2008 | 54,65 % |
1. 2. 2008 | 56,67 % |
1. 3. 2008 | 57,39 % |
1. 4. 2008 | 57,92 % |
1. 5. 2008 | 57,53 % |
1. 6. 2008 | 55,33 % |
1. 7. 2008 | 56,26 % |
1. 8. 2008 | 56,17 % |
1. 9. 2008 | 56,84 % |
1. 10. 2008 | 57,08 % |
1. 11. 2008 | 55,66 % |
1. 12. 2008 | 57,04 % |
1. 1. 2009 | 54,66 % |
1. 2. 2009 | 56,83 % |
1. 3. 2009 | 57,88 % |
1. 4. 2009 | 58,96 % |
1. 5. 2009 | 59,21 % |
1. 6. 2009 | 58,92 % |
1. 7. 2009 | 58,60 % |
1. 8. 2009 | 57,72 % |
1. 9. 2009 | 57,89 % |
1. 10. 2009 | 60,82 % |
1. 11. 2009 | 60,34 % |
1. 12. 2009 | 60,02 % |
1. 1. 2010 | 57,25 % |
1. 2. 2010 | 58,96 % |
1. 3. 2010 | 58,57 % |
1. 4. 2010 | 59,81 % |
1. 5. 2010 | 59,03 % |
1. 6. 2010 | 59,55 % |
1. 7. 2010 | 58,90 % |
1. 8. 2010 | 59,59 % |
1. 9. 2010 | 60,82 % |
1. 10. 2010 | 61,54 % |
1. 11. 2010 | 61,01 % |
1. 12. 2010 | 60,08 % |
1. 1. 2011 | 58,38 % |
1. 2. 2011 | 58,40 % |
1. 3. 2011 | 59,97 % |
1. 4. 2011 | 59,80 % |
1. 5. 2011 | 60,24 % |
1. 6. 2011 | 60,08 % |
1. 7. 2011 | 59,91 % |
1. 8. 2011 | 59,96 % |
1. 9. 2011 | 61,45 % |
1. 10. 2011 | 64,01 % |
1. 11. 2011 | 62,93 % |
1. 12. 2011 | 61,62 % |
1. 1. 2012 | 59,67 % |
1. 2. 2012 | 60,51 % |
1. 3. 2012 | 61,55 % |
1. 4. 2012 | 61,19 % |
1. 5. 2012 | 61,52 % |
1. 6. 2012 | 62,36 % |
1. 7. 2012 | 60,53 % |
1. 8. 2012 | 61,57 % |
1. 9. 2012 | 60,74 % |
1. 10. 2012 | 62,73 % |
1. 11. 2012 | 61,61 % |
1. 12. 2012 | 61,50 % |
1. 1. 2013 | 59,39 % |
1. 2. 2013 | 59,38 % |
1. 3. 2013 | 59,78 % |
1. 4. 2013 | 60,44 % |
1. 5. 2013 | 61,77 % |
1. 6. 2013 | 61,06 % |
1. 7. 2013 | 61,05 % |
1. 8. 2013 | 61,43 % |
1. 9. 2013 | 61,29 % |
1. 10. 2013 | 63,45 % |
1. 11. 2013 | 61,80 % |
1. 12. 2013 | 61,74 % |
1. 1. 2014 | 59,33 % |
1. 2. 2014 | 59,37 % |
1. 3. 2014 | 60,04 % |
1. 4. 2014 | 61,21 % |
1. 5. 2014 | 61,25 % |
1. 6. 2014 | 61,29 % |
1. 7. 2014 | 60,36 % |
1. 8. 2014 | 61,49 % |
1. 9. 2014 | 61,73 % |
1. 10. 2014 | 63,61 % |
1. 11. 2014 | 62,55 % |
1. 12. 2014 | 60,88 % |
1. 1. 2015 | 59,17 % |
1. 2. 2015 | 59,96 % |
1. 3. 2015 | 60,73 % |
1. 4. 2015 | 61,43 % |
1. 5. 2015 | 61,35 % |
1. 6. 2015 | 61,59 % |
1. 7. 2015 | 60,83 % |
1. 8. 2015 | 61,19 % |
1. 9. 2015 | 61,27 % |
1. 10. 2015 | 63,29 % |
1. 11. 2015 | 62,93 % |
1. 12. 2015 | 61,52 % |
1. 1. 2016 | 58,96 % |
1. 2. 2016 | 59,89 % |
1. 3. 2016 | 59,19 % |
1. 4. 2016 | 61,19 % |
1. 5. 2016 | 60,23 % |
1. 6. 2016 | 61,09 % |
1. 7. 2016 | 59,35 % |
1. 8. 2016 | 60,54 % |
1. 9. 2016 | 60,48 % |
1. 10. 2016 | 62,26 % |
1. 11. 2016 | 61,98 % |
1. 12. 2016 | 60,71 % |
1. 1. 2017 | 58,30 % |
1. 2. 2017 | 59,13 % |
1. 3. 2017 | 59,24 % |
1. 4. 2017 | 60,87 % |
1. 5. 2017 | 59,84 % |
1. 6. 2017 | 61,32 % |
1. 7. 2017 | 59,43 % |
1. 8. 2017 | 60,12 % |
1. 9. 2017 | 59,70 % |
1. 10. 2017 | 61,36 % |
1. 11. 2017 | 60,61 % |
1. 12. 2017 | 60,21 % |
1. 1. 2018 | 57,39 % |
1. 2. 2018 | 57,83 % |
1. 3. 2018 | 58,73 % |
1. 4. 2018 | 59,84 % |
1. 5. 2018 | 59,25 % |
1. 6. 2018 | 59,89 % |
1. 7. 2018 | 58,88 % |
1. 8. 2018 | 59,59 % |
1. 9. 2018 | 59,47 % |
1. 10. 2018 | 60,07 % |
1. 11. 2018 | 58,80 % |
1. 12. 2018 | 59,78 % |
1. 1. 2019 | 56,47 % |
1. 2. 2019 | 57,55 % |
1. 3. 2019 | 57,68 % |
1. 4. 2019 | 57,31 % |
1. 5. 2019 | 57,58 % |
1. 6. 2019 | 58,78 % |
1. 7. 2019 | 57,08 % |
1. 8. 2019 | 56,86 % |
1. 9. 2019 | 57,36 % |
1. 10. 2019 | 58,86 % |
1. 11. 2019 | 58,74 % |
1. 12. 2019 | 58,19 % |
1. 1. 2020 | 55,33 % |
1. 2. 2020 | 56,07 % |
1. 3. 2020 | 52,45 % |
1. 4. 2020 | 42,50 % |
1. 5. 2020 | 44,24 % |
1. 6. 2020 | 46,89 % |
1. 7. 2020 | 45,95 % |
1. 8. 2020 | 49,73 % |
1. 9. 2020 | 51,07 % |
1. 10. 2020 | 53,66 % |
1. 11. 2020 | 53,55 % |
1. 12. 2020 | 53,74 % |
1. 1. 2021 | 50,08 % |
1. 2. 2021 | 52,77 % |
1. 3. 2021 | 52,53 % |
1. 4. 2021 | 51,57 % |
1. 5. 2021 | 52,11 % |
1. 6. 2021 | 52,25 % |
1. 7. 2021 | 53,09 % |
1. 8. 2021 | 53,43 % |
1. 9. 2021 | 53,63 % |
1. 10. 2021 | 54,61 % |
1. 11. 2021 | 55,02 % |
1. 12. 2021 | 55,54 % |
1. 1. 2022 | 53,41 % |
1. 2. 2022 | 55,88 % |
1. 3. 2022 | 55,82 % |
1. 4. 2022 | 56,47 % |
1. 5. 2022 | 56,99 % |
1. 6. 2022 | 56,50 % |
1. 7. 2022 | 56,53 % |
1. 8. 2022 | 56,73 % |
1. 9. 2022 | 57,25 % |
1. 10. 2022 | 57,74 % |
1. 11. 2022 | 57,36 % |
1. 12. 2022 | 57,25 % |
1. 1. 2023 | 54,70 % |
1. 2. 2023 | 56,52 % |
1. 3. 2023 | 57,88 % |
1. 4. 2023 | 57,68 % |
1. 5. 2023 | 57,17 % |
1. 6. 2023 | 58,32 % |
1. 7. 2023 | 58,59 % |
1. 8. 2023 | 58,47 % |
1. 9. 2023 | 58,25 % |
1. 10. 2023 | 58,12 % |
1. 11. 2023 | 58,31 % |
1. 12. 2023 | 57,43 % |
1. 1. 2024 | 55,26 % |
1. 2. 2024 | 56,36 % |
1. 3. 2024 | 56,68 % |
Míra zaměstnanosti Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 3. 2024 | 56,678 % |
1. 2. 2024 | 56,363 % |
1. 1. 2024 | 55,257 % |
1. 12. 2023 | 57,435 % |
1. 11. 2023 | 58,311 % |
1. 10. 2023 | 58,122 % |
1. 9. 2023 | 58,255 % |
1. 8. 2023 | 58,465 % |
1. 7. 2023 | 58,592 % |
1. 6. 2023 | 58,324 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Míra zaměstnanosti
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇨🇴 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo | 22,865 mil. | 22,645 mil. | Měsíčně |
🇨🇴 Minimální mzdy | 1,3 mil. COP/Month | 1,16 mil. COP/Month | Ročně |
🇨🇴 Míra nezaměstnanosti | 9,1 % | 9,7 % | Měsíčně |
🇨🇴 Míra zaměstnanosti | 63,5 % | 64,5 % | Měsíčně |
🇨🇴 Osoby bez zaměstnání | 2,334 mil. | 2,505 mil. | Měsíčně |
🇨🇴 populace | 52,215 mil. | 51,874 mil. | Ročně |
V Kolumbii měří míra zaměstnanosti počet lidí, kteří mají práci, jako procento populace v produktivním věku.
Makrostránky pro ostatní země v Amerika
- 🇦🇷Argentina
- 🇦🇼Aruba
- 🇧🇸Bahamy
- 🇧🇧Barbados
- 🇧🇿Belize
- 🇧🇲Bermuda
- 🇧🇴Bolívie
- 🇧🇷Brazílie
- 🇨🇦Kanada
- 🇰🇾Kajmanské ostrovy
- 🇨🇱Chile
- 🇨🇷Kostarika
- 🇨🇺Kuba
- 🇩🇴Dominikánská republika
- 🇪🇨Ekvádor
- 🇸🇻Salvador
- 🇬🇹Guatemala
- 🇬🇾Guyana
- 🇭🇹Haiti
- 🇭🇳Honduras
- 🇯🇲Jamajka
- 🇲🇽Mexiko
- 🇳🇮Nikaragua
- 🇵🇦Panama
- 🇵🇾Paraguay
- 🇵🇪Peru
- 🇵🇷Portoriko
- 🇸🇷Surinam
- 🇹🇹Trinidad a Tobago
- 🇺🇸Spojené státy
- 🇺🇾Uruguay
- 🇻🇪Venezuela
- 🇦🇬Antigua a Barbuda
- 🇩🇲Dominika
- 🇬🇩Grenada
Co je Míra zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti je jedním z klíčových ukazatelů, které vystihují stav ekonomiky každé země. Naše webová stránka, Eulerpool, se specializuje na poskytování přesných a aktuálních makroekonomických dat, včetně podrobných informací o míře zaměstnanosti v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Tato statistika hraje významnou roli nejen pro ekonomy a politiky, ale také pro investory, podnikatele a širokou veřejnost, kteří chtějí porozumět dynamice pracovního trhu a jeho vlivu na celkový ekonomický růst. Míra zaměstnanosti je procentuální podíl pracující populace z celkového počtu osob schopných práce. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak efektivně je využívána pracovní síla v ekonomice. Vysoká míra zaměstnanosti obvykle signalizuje zdravou ekonomiku, kde je vyšší pravděpodobnost, že se lidé budou účastnit pracovního trhu a budou schopni si zajistit stabilní příjem. Naopak nízká míra zaměstnanosti může naznačovat problémy na trhu práce, jako je vysoká nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí nebo strukturální problémy v ekonomice. V České republice je míra zaměstnanosti důležitým indikátorem nejen pro ekonomické analýzy, ale také pro tvorbu hospodářské politiky. Díky ní můžeme sledovat, jak se daří ekonomice v různých obdobích - ať už jde o období růstu nebo ekonomické recese. Míra zaměstnanosti odráží mnoho faktorů, včetně pracovních podmínek, vzdělanostní úrovně populace a ekonomické politiky vlády. Například investice do vzdělávání a odborné přípravy mohou zvýšit míru zaměstnanosti tím, že poskytují občanům dovednosti potřebné k efektivnímu zapojení na trhu práce. Stejně tak vládní politika zaměřená na podporu podnikání a vytváření nových pracovních míst může mít pozitivní dopad na zaměstnanost. Opačně, nepříznivé ekonomické události, jako jsou hospodářské recese, mohou vést k poklesu míry zaměstnanosti, protože firmy snižují své závazky a propouštějí zaměstnance, aby zůstaly ekonomicky stabilní. Z hlediska regionální politiky může být analýza míry zaměstnanosti užitečná pro identifikaci oblastí, které trpí vysokou nezaměstnaností nebo nedostatkem pracovních příležitostí. Tato data mohou být použita k mapování ekonomických disparit a návrhu regionálních programů, které by podpořily zaměstnanost v zasažených oblastech. Například strukturální fondy Evropské unie často financují projekty zaměřené na zvýšení zaměstnanosti v jednotlivých regionech, a to nejen v České republice, ale i v celé EU. Významným aspektem míry zaměstnanosti je také její vliv na sociální stabilitu. Práce není jen zdrojem příjmu, ale také prostředkem k získání sociální identity a začlenění do společnosti. Stabilní zaměstnanost může vést k vyšší životní úrovni, lepšímu zdraví a obecné spokojenosti obyvatel. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti může způsobit sociální napětí, zvýšenou kriminalitu a další negativní společenské jevy. Pro investory a podnikatele je míra zaměstnanosti důležitým faktorem při rozhodování o investicích a rozšiřování podnikatelských aktivit. Vysoká míra zaměstnanosti může signalizovat pozitivní ekonomické klima a zvýšenou kupní sílu obyvatelstva, což je často důležitým předpokladem pro úspěch nových podnikatelských projektů. Na základě těchto dat mohou firmy plánovat své strategie náboru, expanze a vývoje nových produktů a služeb. Na stránkách Eulerpool poskytujeme detailní analýzy a historická data o míře zaměstnanosti v České republice a dalších zemích. Naše odborné články a analýzy jsou navrženy tak, aby byly užitečné jak pro akademické pracovníky, tak pro praktické profesionály v oblasti ekonomie a podnikání. Nabízíme interaktivní grafy a nástroje, které umožňují hlubší analýzu dat a identifikaci klíčových trendů. Míra zaměstnanosti je také cenným ukazatelem pro tvorbu a implementaci vzdělávací politiky. Školství a odborná příprava hrají kritickou roli v zajištění toho, aby pracovní trh disponoval kvalifikovanou pracovní silou, která dokáže reagovat na potřeby měnící se ekonomiky. Má-li Česká republika udržet a zlepšovat svou konkurenceschopnost, musí dbát na svou vzdělanostní strukturu a zajistit, aby mladí lidé byli připraveni na budoucí výzvy trhu práce. V neposlední řadě, demografické změny, jako je stárnutí populace, mají významný vliv na míru zaměstnanosti. S rostoucím podílem starších pracovníků na trhu práce je důležité zajistit politiky, které podpoří jejich zaměstnatelnost a pracovní podmínky. Rovněž je důležité podporovat aktivní stárnutí a celoživotní vzdělávání, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost pracovního trhu. Míra zaměstnanosti je tedy komplexním ukazatelem, který odráží mnoho aspektů ekonomického a sociálního života. Na Eulerpool se snažíme poskytovat co nejpřesnější a nejpodrobnější data, aby naši uživatelé mohli činit informovaná rozhodnutí a lépe porozumět dynamice pracovního trhu. Profesionální analýzy a aktuální data, která na našich stránkách naleznete, jsou klíčem k dosažení hlubšího pochopení a lepšího využití informací o míře zaměstnanosti. Pro více informací a přístup k naší databázi makroekonomických údajů navštivte stránky Eulerpool, kde naleznete vše, co potřebujete k detailní analýze ekonomických trendů, včetně vývoje míry zaměstnanosti v České republice.