Udělej nejlepší investice svého života

Za 2 eura si zabezpečte
Analyse
Profil
🇮🇩

Indonésie Věková hranice pro odchod do důchodu žen

Kurz

58 roks
Změna +/-
+0 roks
Změna %
+0 %

Aktuální hodnota Věková hranice pro odchod do důchodu žen v Indonésie je 58 roks. Věková hranice pro odchod do důchodu žen v Indonésie klesla na 58 roks dne 1. 1. 2023, poté co byla 58 roks dne 1. 1. 2022. Od 1. 1. 2009 do 1. 1. 2024 byl průměrný HDP v Indonésie 56,38 roks. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 1. 2022 s hodnotou 58,00 roks, zatímco nejnižší hodnoty bylo dosaženo dne 1. 1. 2009 s hodnotou 55,00 roks.

Zdroj: Direktorat Jenderal Pajak

Věková hranice pro odchod do důchodu žen

  • 3 roky

  • 5 let

  • 10 let

  • 25 let

  • Max

Důchodový věk žen

Věková hranice pro odchod do důchodu žen Historie

DatumHodnota
1. 1. 202358 roks
1. 1. 202258 roks
1. 1. 202157 roks
1. 1. 202057 roks
1. 1. 201957 roks
1. 1. 201856 roks
1. 1. 201756 roks
1. 1. 201656 roks
1. 1. 201556 roks
1. 1. 201456 roks
1
2

Podobné makroekonomické ukazatele k Věková hranice pro odchod do důchodu žen

JménoAktuálněPředchozíFrekvence
🇮🇩
Důchodový věk mužů
58 Years58 YearsRočně
🇮🇩
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
138,633 mil. 135,297 mil. Ročně
🇮🇩
Minimální mzdy
5,067 mil. IDR /Month4,9 mil. IDR /MonthRočně
🇮🇩
Míra nezaměstnanosti
4,82 %5,32 %čtvrtletí
🇮🇩
Míra zaměstnanosti
69,3 %68,63 %Ročně
🇮🇩
Mzdy ve výrobě
3,026 mil. IDR/Month3,205 mil. IDR/Monthčtvrtletí
🇮🇩
Osoby bez zaměstnání
7,989 mil. 8,426 mil. Ročně
🇮🇩
populace
278,7 mil. 275,8 mil. Ročně

Co je Věková hranice pro odchod do důchodu žen

Na stránkách Eulerpool, specializované platformě pro makroekonomické údaje, se věnujeme analýze širokého spektra ekonomických aspektů a jejich vlivu na různé demografické skupiny. V kategorii "Retirement Age Women" (Ženy v důchodovém věku) se zaměřujeme na specifické ekonomické podmínky a faktory, které ovlivňují tuto skupinu v českém kontextu. Důchodový věk žen je téma, které má významný dopad na celou společnost, vývoj pracovního trhu, zdravotní systém, sociální politiku a celkovou ekonomickou stabilitu. Naše analýza zahrnuje několik klíčových oblastí. Jednou z nich je demografická struktura české populace. S rostoucí délkou života a změnami v porodnosti se proporce starší populace zvyšuje. Podle dat ČSÚ se očekává, že počet lidí ve věku nad 65 let bude kontinuálně růst. Toto má přímý dopad na penzijní systém a zdravotnictví, a to zejména proto, že ženy tvoří většinu starší populace díky jejich delší průměrné délce života. Dalším důležitým hlediskem je pracovní zapojení žen před dosažením důchodového věku. Historicky byly ženy často znevýhodňovány na trhu práce, což se projevuje nižšími mzdami a častější prací na částečný úvazek. Tyto faktory se následně odrážejí v nižších důchodech, což může vést k ekonomické nejistotě v seniorském věku. Podle údajů Eurostatu činí genderový důchodový rozdíl v České republice kolem 12%, což je pod průměrem EU, avšak stále významné číslo. V kontextu sociální politiky je rovněž nutné zaměřit se na podpůrné mechanismy a programy, které mohou ženám v důchodovém věku pomoci. Naše data naznačují, že existují významné regionální rozdíly ve využívání sociálních služeb a důchodových připojištění. Ve větších městech, jako je Praha nebo Brno, mají ženy lepší přístup k těmto službám než v odlehlejších oblastech. Tato disproporce vyžaduje cílené zásahy ze strany státu a neziskových organizací. Zdravotní péče je dalším kritickým aspektem. Ženy v důchodovém věku mají často komplexnější zdravotní potřeby, což vyžaduje vyšší finanční náklady na léčbu a péči. Naše analýza makroekonomických dat ukazuje výrazný růst výdajů na zdravotní péči v souvislosti se stárnutím populace, což klade značný tlak na veřejné finance. Integrace nových technologií a preventivních programů může snížit dlouhodobé výdaje, avšak vyžaduje to předběžné investice a strukturální reformy. Psychosociální aspekty hrají také důležitou roli ve zkoumání životní situace žen v důchodovém věku. Pocit sociální izolace a osamělosti může mít negativní dopady na duševní zdraví a celkovou kvalitu života. Aktivity zaměřené na posílení komunitního života a mezigenerační solidarity se ukazují jako efektivní. V současnosti jsou v České republice úspěšně realizovány projekty jako "Seniorům vstříc" nebo "Mezigenerační dialog", které podporují sociální začlenění seniorů. Ekonomická participace žen v důchodovém věku může být dalším způsobem jak zlepšit jejich finanční situaci a zároveň přispět k ekonomice. Flexibilní pracovní úvazky, poradenství a rekvalifikační programy mohou pomoci ženám zůstat ekonomicky aktivními i po dosažení důchodového věku. Naše data naznačují, že rostoucí počet žen volí kombinovaný model, kdy kromě důchodu mají také částečný příjem z práce nebo podnikání. Finanční gramotnost a plánování jsou klíčovými faktory pro zajištění stabilního důchodu. Nabídka vzdělávacích programů a poradenských služeb v oblasti finančního plánování může významně přispět k finanční udžitelnosti v důchodovém věku. Ženy často čelí komplexnějším finančním rozhodnutím, vzhledem k jejich roli v rodině a péči o závislé osoby. V neposlední řadě je důležité zmínit legislativní rámec a jeho dopady na životní situaci žen v důchodovém věku. Reforma důchodového systému, která zohledňuje demografické a ekonomické změny, je klíčem k zajištění dlouhodobé finanční stability. Diskuse o zvýšení důchodového věku, úpravách výpočtu důchodů a zlepšení podmínek pro předčasný odchod do důchodu jsou aktuálními tématy, kterým se věnujeme ve svých analýzách. Celkově lze říci, že situace žen v důchodovém věku je mnohovrstvený problém, který vyžaduje komplexní a integrovaný přístup. Na stránkách Eulerpool se snažíme poskytovat přesné a aktuální údaje, které mohou sloužit jako podklad pro rozhodování politiků, výzkumníků a veřejnosti. Naše data a analýzy nabízejí hloubkový pohled na ekonomické aspekty života žen v důchodovém věku a přispívají k lepšímu pochopení a řešení výzev, kterým čelí.