Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Řecko Úroková sazba bankovních půjček
Kurz
Aktuální hodnota Úroková sazba bankovních půjček v Řecko je 6 %. Úroková sazba bankovních půjček v Řecko vzrostla na 6 % dne 1. 4. 2024, poté co byla 5,76 % dne 1. 3. 2024. Od 1. 1. 2003 do 1. 4. 2024 byl průměrný HDP v Řecko 5,40 %. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 10. 2008 s 7,40 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 9. 2020 s 3,57 %.
Úroková sazba bankovních půjček ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Úroková sazba bankovního úvěru | |
---|---|
1. 1. 2003 | 5,53 % |
1. 2. 2003 | 5,59 % |
1. 3. 2003 | 5,37 % |
1. 4. 2003 | 5,55 % |
1. 5. 2003 | 5,68 % |
1. 6. 2003 | 5,15 % |
1. 7. 2003 | 5,06 % |
1. 8. 2003 | 4,95 % |
1. 9. 2003 | 5,14 % |
1. 10. 2003 | 5,24 % |
1. 11. 2003 | 5,14 % |
1. 12. 2003 | 5,13 % |
1. 1. 2004 | 5,12 % |
1. 2. 2004 | 5,16 % |
1. 3. 2004 | 4,88 % |
1. 4. 2004 | 5,15 % |
1. 5. 2004 | 4,91 % |
1. 6. 2004 | 4,89 % |
1. 7. 2004 | 4,84 % |
1. 8. 2004 | 4,95 % |
1. 9. 2004 | 4,87 % |
1. 10. 2004 | 4,86 % |
1. 11. 2004 | 5,06 % |
1. 12. 2004 | 5,04 % |
1. 1. 2005 | 4,89 % |
1. 2. 2005 | 5,08 % |
1. 3. 2005 | 5,00 % |
1. 4. 2005 | 5,09 % |
1. 5. 2005 | 4,96 % |
1. 6. 2005 | 4,82 % |
1. 7. 2005 | 5,01 % |
1. 8. 2005 | 5,12 % |
1. 9. 2005 | 5,06 % |
1. 10. 2005 | 5,06 % |
1. 11. 2005 | 5,41 % |
1. 12. 2005 | 5,41 % |
1. 1. 2006 | 5,26 % |
1. 2. 2006 | 5,44 % |
1. 3. 2006 | 5,50 % |
1. 4. 2006 | 5,57 % |
1. 5. 2006 | 5,61 % |
1. 6. 2006 | 5,65 % |
1. 7. 2006 | 5,70 % |
1. 8. 2006 | 5,88 % |
1. 9. 2006 | 5,91 % |
1. 10. 2006 | 6,14 % |
1. 11. 2006 | 6,15 % |
1. 12. 2006 | 6,30 % |
1. 1. 2007 | 6,27 % |
1. 2. 2007 | 6,36 % |
1. 3. 2007 | 6,38 % |
1. 4. 2007 | 6,45 % |
1. 5. 2007 | 6,51 % |
1. 6. 2007 | 6,48 % |
1. 7. 2007 | 6,44 % |
1. 8. 2007 | 6,76 % |
1. 9. 2007 | 6,78 % |
1. 10. 2007 | 6,75 % |
1. 11. 2007 | 6,81 % |
1. 12. 2007 | 6,83 % |
1. 1. 2008 | 6,66 % |
1. 2. 2008 | 6,62 % |
1. 3. 2008 | 6,65 % |
1. 4. 2008 | 6,79 % |
1. 5. 2008 | 6,83 % |
1. 6. 2008 | 6,91 % |
1. 7. 2008 | 7,03 % |
1. 8. 2008 | 7,11 % |
1. 9. 2008 | 7,24 % |
1. 10. 2008 | 7,40 % |
1. 11. 2008 | 6,41 % |
1. 12. 2008 | 6,18 % |
1. 1. 2009 | 5,45 % |
1. 2. 2009 | 4,99 % |
1. 3. 2009 | 4,71 % |
1. 4. 2009 | 4,36 % |
1. 5. 2009 | 4,56 % |
1. 6. 2009 | 4,59 % |
1. 7. 2009 | 4,33 % |
1. 8. 2009 | 4,41 % |
1. 9. 2009 | 4,44 % |
1. 10. 2009 | 4,43 % |
1. 11. 2009 | 4,49 % |
1. 12. 2009 | 4,70 % |
1. 1. 2010 | 4,52 % |
1. 2. 2010 | 4,72 % |
1. 3. 2010 | 4,98 % |
1. 4. 2010 | 5,21 % |
1. 5. 2010 | 5,56 % |
1. 6. 2010 | 5,47 % |
1. 7. 2010 | 5,74 % |
1. 8. 2010 | 5,87 % |
1. 9. 2010 | 5,86 % |
1. 10. 2010 | 5,94 % |
1. 11. 2010 | 6,14 % |
1. 12. 2010 | 6,34 % |
1. 1. 2011 | 6,14 % |
1. 2. 2011 | 6,23 % |
1. 3. 2011 | 6,46 % |
1. 4. 2011 | 6,46 % |
1. 5. 2011 | 6,59 % |
1. 6. 2011 | 6,76 % |
1. 7. 2011 | 6,85 % |
1. 8. 2011 | 6,92 % |
1. 9. 2011 | 7,12 % |
1. 10. 2011 | 7,27 % |
1. 11. 2011 | 7,18 % |
1. 12. 2011 | 7,26 % |
1. 1. 2012 | 7,20 % |
1. 2. 2012 | 7,02 % |
1. 3. 2012 | 7,02 % |
1. 4. 2012 | 6,89 % |
1. 5. 2012 | 7,05 % |
1. 6. 2012 | 6,92 % |
1. 7. 2012 | 6,87 % |
1. 8. 2012 | 6,71 % |
1. 9. 2012 | 6,79 % |
1. 10. 2012 | 6,75 % |
1. 11. 2012 | 6,75 % |
1. 12. 2012 | 6,46 % |
1. 1. 2013 | 6,67 % |
1. 2. 2013 | 6,66 % |
1. 3. 2013 | 6,62 % |
1. 4. 2013 | 6,78 % |
1. 5. 2013 | 6,52 % |
1. 6. 2013 | 6,62 % |
1. 7. 2013 | 6,47 % |
1. 8. 2013 | 6,49 % |
1. 9. 2013 | 6,63 % |
1. 10. 2013 | 6,40 % |
1. 11. 2013 | 6,20 % |
1. 12. 2013 | 6,06 % |
1. 1. 2014 | 6,32 % |
1. 2. 2014 | 6,17 % |
1. 3. 2014 | 6,04 % |
1. 4. 2014 | 6,19 % |
1. 5. 2014 | 6,09 % |
1. 6. 2014 | 5,45 % |
1. 7. 2014 | 5,78 % |
1. 8. 2014 | 5,57 % |
1. 9. 2014 | 5,54 % |
1. 10. 2014 | 5,53 % |
1. 11. 2014 | 5,48 % |
1. 12. 2014 | 5,44 % |
1. 1. 2015 | 5,29 % |
1. 2. 2015 | 5,50 % |
1. 3. 2015 | 5,37 % |
1. 4. 2015 | 5,34 % |
1. 5. 2015 | 5,42 % |
1. 6. 2015 | 5,11 % |
1. 7. 2015 | 5,78 % |
1. 8. 2015 | 5,24 % |
1. 9. 2015 | 5,28 % |
1. 10. 2015 | 5,51 % |
1. 11. 2015 | 5,36 % |
1. 12. 2015 | 5,34 % |
1. 1. 2016 | 5,33 % |
1. 2. 2016 | 5,33 % |
1. 3. 2016 | 5,21 % |
1. 4. 2016 | 5,44 % |
1. 5. 2016 | 5,46 % |
1. 6. 2016 | 5,29 % |
1. 7. 2016 | 5,48 % |
1. 8. 2016 | 5,39 % |
1. 9. 2016 | 5,41 % |
1. 10. 2016 | 5,52 % |
1. 11. 2016 | 4,94 % |
1. 12. 2016 | 5,11 % |
1. 1. 2017 | 5,12 % |
1. 2. 2017 | 4,94 % |
1. 3. 2017 | 5,03 % |
1. 4. 2017 | 4,57 % |
1. 5. 2017 | 4,85 % |
1. 6. 2017 | 5,00 % |
1. 7. 2017 | 4,93 % |
1. 8. 2017 | 5,03 % |
1. 9. 2017 | 4,87 % |
1. 10. 2017 | 5,16 % |
1. 11. 2017 | 4,69 % |
1. 12. 2017 | 4,69 % |
1. 1. 2018 | 5,17 % |
1. 2. 2018 | 4,64 % |
1. 3. 2018 | 4,64 % |
1. 4. 2018 | 4,68 % |
1. 5. 2018 | 4,66 % |
1. 6. 2018 | 4,65 % |
1. 7. 2018 | 4,87 % |
1. 8. 2018 | 4,71 % |
1. 9. 2018 | 4,45 % |
1. 10. 2018 | 4,64 % |
1. 11. 2018 | 4,35 % |
1. 12. 2018 | 4,44 % |
1. 1. 2019 | 4,68 % |
1. 2. 2019 | 4,45 % |
1. 3. 2019 | 4,58 % |
1. 4. 2019 | 4,58 % |
1. 5. 2019 | 4,42 % |
1. 6. 2019 | 4,19 % |
1. 7. 2019 | 4,23 % |
1. 8. 2019 | 4,08 % |
1. 9. 2019 | 4,25 % |
1. 10. 2019 | 4,16 % |
1. 11. 2019 | 4,00 % |
1. 12. 2019 | 4,14 % |
1. 1. 2020 | 4,08 % |
1. 2. 2020 | 3,98 % |
1. 3. 2020 | 4,13 % |
1. 4. 2020 | 3,91 % |
1. 5. 2020 | 3,81 % |
1. 6. 2020 | 3,62 % |
1. 7. 2020 | 3,62 % |
1. 8. 2020 | 3,83 % |
1. 9. 2020 | 3,57 % |
1. 10. 2020 | 4,44 % |
1. 11. 2020 | 4,71 % |
1. 12. 2020 | 3,61 % |
1. 1. 2021 | 3,65 % |
1. 2. 2021 | 3,97 % |
1. 3. 2021 | 3,84 % |
1. 4. 2021 | 3,66 % |
1. 5. 2021 | 3,79 % |
1. 6. 2021 | 3,70 % |
1. 7. 2021 | 4,03 % |
1. 8. 2021 | 3,73 % |
1. 9. 2021 | 3,64 % |
1. 10. 2021 | 3,74 % |
1. 11. 2021 | 3,64 % |
1. 12. 2021 | 3,81 % |
1. 1. 2022 | 3,73 % |
1. 2. 2022 | 3,77 % |
1. 3. 2022 | 3,90 % |
1. 4. 2022 | 3,92 % |
1. 5. 2022 | 3,83 % |
1. 6. 2022 | 3,79 % |
1. 7. 2022 | 3,97 % |
1. 8. 2022 | 4,01 % |
1. 9. 2022 | 4,54 % |
1. 10. 2022 | 5,08 % |
1. 11. 2022 | 5,42 % |
1. 12. 2022 | 5,48 % |
1. 1. 2023 | 5,87 % |
1. 2. 2023 | 6,01 % |
1. 3. 2023 | 6,25 % |
1. 4. 2023 | 6,32 % |
1. 5. 2023 | 6,52 % |
1. 6. 2023 | 5,21 % |
1. 7. 2023 | 5,82 % |
1. 8. 2023 | 5,87 % |
1. 9. 2023 | 5,95 % |
1. 10. 2023 | 5,74 % |
1. 11. 2023 | 6,02 % |
1. 12. 2023 | 5,93 % |
1. 1. 2024 | 5,81 % |
1. 2. 2024 | 6,00 % |
1. 3. 2024 | 5,76 % |
1. 4. 2024 | 6,00 % |
Úroková sazba bankovních půjček Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 4. 2024 | 6 % |
1. 3. 2024 | 5,76 % |
1. 2. 2024 | 6 % |
1. 1. 2024 | 5,81 % |
1. 12. 2023 | 5,93 % |
1. 11. 2023 | 6,02 % |
1. 10. 2023 | 5,74 % |
1. 9. 2023 | 5,95 % |
1. 8. 2023 | 5,87 % |
1. 7. 2023 | 5,82 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Úroková sazba bankovních půjček
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇬🇷 Ceny benzínu | 2,04 USD/Liter | 2,03 USD/Liter | Měsíčně |
🇬🇷 Důvěra spotřebitelů | -43,8 points | -41,7 points | Měsíčně |
🇬🇷 Maloobchodní tržby MeM | 11,6 % | -5,7 % | Měsíčně |
🇬🇷 Maloobchodní tržby YoY | -6,3 % | 5,3 % | Měsíčně |
🇬🇷 Spotřeba domácností | 33,812 mld. EUR | 35,454 mld. EUR | čtvrtletí |
🇬🇷 Spotřebitelské úvěry | 8,689 mld. EUR | 8,694 mld. EUR | Měsíčně |
🇬🇷 Úvěr soukromého sektoru | 115,076 mld. EUR | 115,18 mld. EUR | Měsíčně |
🇬🇷 Zadluženost domácností k HDP | 41,8 % of GDP | 42,6 % of GDP | čtvrtletí |
V Řecku je bankovní úvěrová sazba průměrná úroková sazba účtovaná komerčními bankami na půjčky soukromým osobám a společnostem.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Úroková sazba bankovních půjček
Bankovnictví a finanční sektor hrají klíčovou roli v stabilitě a růstu každé ekonomiky. Jedním ze základních faktorů, které ovlivňují ochotu bank poskytovat úvěry, je bankovní úroková sazba, která ve finanční terminologii nese název "bank lending rate" nebo v českém překladu "sazba bankovních úvěrů". Tento makroekonomický ukazatel má významný dopad na celkovou ekonomickou situaci, včetně inflace, investičního klimatu a hospodářské aktivity. Naše webová stránka, eulerpool, se zaměřuje na poskytování komplexních dat o makroekonomických veličinách, a jedním z klíčových ukazatelů, který podrobně analyzujeme, je právě bankovní úroková sazba. Bankovní úroková sazba představuje procentuální míru, za kterou banky poskytují úvěry zákazníkům, což mohou být jak jednotlivci, tak firmy. Tento ukazatel je zásadní pro stanovení nákladů na financování, a tím pádem přímo ovlivňuje výši úvěrů, které si zákazníci mohou dovolit. Pokud je bankovní úroková sazba vysoká, náklady na půjčky jsou rovněž vysoké, což může vést k poklesu poptávky po úvěrech. Naopak, nízké úrokové sazby obvykle stimulují zvýšenou poptávku po úvěrech, což může podpořit investice a spotřebu, a tím i hospodářský růst. Centrální banky, jako je Česká národní banka (ČNB), hrají klíčovou roli v určování úrokových sazeb prostřednictvím svých měnových politik. ČNB může zvýšit nebo snížit základní úrokovou sazbu, což následně ovlivňuje úrokové sazby komerčních bank. Například v době ekonomické recese může ČNB snížit základní úrokovou sazbu v naději, že snížené náklady na půjčky povzbudí firmy a jednotlivce k větší aktivitě. Toto opatření je známo jako expanzivní měnová politika a jeho cílem je podpořit růst ekonomiky. Na druhou stranu, pokud je ekonomika přehřátá a inflace roste, ČNB může zvýšit úrokové sazby, čímž se snaží omezit množství peněz v oběhu a zchladit ekonomickou aktivitu. Tento přístup je známý jako restriktivní měnová politika a jeho cílem je zabránit přehřátí ekonomiky a snížit inflaci. Z pohledu makroekonomické stability je tedy zřejmé, že bankovní úroková sazba je jedním z klíčových nástrojů, které centrální banky využívají k udržení rovnováhy v ekonomice. Interakce mezi bankovními úrokovými sazbami a dalšími makroekonomickými ukazateli, jako je inflace, nezaměstnanost nebo HDP, je komplexní a vzájemně propojená. Například vysoké úrokové sazby mohou snížit dostupnost úvěrů, což může vést ke snížení investic, vyšší nezaměstnanosti a snížení ekonomického růstu. Naopak, nízké úrokové sazby mohou zvýšit riziko inflace, pokud je ekonomika již blízko své plné kapacity. Naše stránka eulerpool se snaží poskytovat uživatelům detailní a aktuální data o bankovní úrokové sazbě, včetně jejích historických trendů a analýz vlivu těchto sazeb na českou ekonomiku. Nabízíme také srovnání s jinými zeměmi, což umožňuje uživatelům získat širší perspektivu na to, jak české úrokové sazby zapadají do globálního kontextu. Analytici, investoři a ekonomové mohou tato data využít k lepšímu pochopení ekonomických trendů a k informovanému rozhodování. Dále je třeba zdůraznit, že bankovní úroková sazba ovlivňuje nejen firmy a jednotlivce, ale i bankovní sektor samotný. Vysoké úrokové sazby mohou vést ke zvýšení rizika nesplácení půjček, což může negativně ovlivnit finanční stabilitu bank. Banky proto pečlivě sledují změny úrokových sazeb a často přizpůsobují své úvěrové politiky, aby minimalizovaly rizika spojená s poskytováním úvěrů. Kromě úrokových sazeb na nově poskytnuté úvěry existují i sazby na stávající úvěry. Tyto sazby mohou být fixní nebo variabilní. Fixní úrokové sazby zůstávají stejné po celou dobu trvání úvěru, zatímco variabilní sazby se mohou měnit v souladu s měnícími se tržními podmínkami. Výběr mezi fixní a variabilní sazbou může mít významný dopad na celkové náklady úvěru a je klíčovým rozhodnutím pro dlužníky. Pro firmy je důležitá také přístupnost k tzv. firemním úvěrům, které mohou být použity k financování provozního kapitálu, expanzí nebo investic do nových projektů. Zde bankovní úroková sazba hraje klíčovou roli ve vytváření rozhodnutí o tom, kdy a jak investovat. Nízké úrokové sazby mohou podpořit expanzivní strategie a zvýšit konkurenceschopnost na trhu. Na stránkách eulerpool poskytujeme nejen aktuální data o bankovních úrokových sazbách, ale také odborné analýzy a prognózy, které pomáhají našim uživatelům pochopit, jak se tyto sazby mohou vyvíjet v budoucnu. Zohledňujeme ekonomické faktory, globální trhy a politické události, které mohou ovlivnit úrokové sazby a jejich dopad na širší ekonomiku. Závěrem lze říci, že bankovní úroková sazba je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro řízení ekonomické politiky a má dalekosáhlé dopady na celou ekonomiku. Na stránkách eulerpool se snažíme poskytovat nejpřesnější a nejaktuálnější informace o tomto klíčovém makroekonomickém ukazateli, abychom podpořili lepší pochopení a informované rozhodování mezi našimi uživateli. Věříme, že naše podrobné analýzy a data budou přínosné pro všechny, kdo se zajímají o ekonomické trendy a finanční stabilitu.