Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Kypr Příjmy vlády
Kurz
Aktuální hodnota Příjmy vlády v Kypr je 3,826 mld. EUR. Příjmy vlády v Kypr vzrostly na 3,826 mld. EUR dne 1. 12. 2023, poté co byly 3,575 mld. EUR dne 1. 9. 2023. Od 1. 3. 1995 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Kypr 1,60 mld. EUR. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 12. 2023 s 3,83 mld. EUR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 3. 1995 s 465,70 mil. EUR.
Příjmy vlády ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní příjmy | |
---|---|
1. 3. 1995 | 465,70 mil. EUR |
1. 6. 1995 | 545,50 mil. EUR |
1. 9. 1995 | 576,60 mil. EUR |
1. 12. 1995 | 731,60 mil. EUR |
1. 3. 1996 | 477,10 mil. EUR |
1. 6. 1996 | 563,10 mil. EUR |
1. 9. 1996 | 589,70 mil. EUR |
1. 12. 1996 | 759,80 mil. EUR |
1. 3. 1997 | 495,20 mil. EUR |
1. 6. 1997 | 580,00 mil. EUR |
1. 9. 1997 | 609,60 mil. EUR |
1. 12. 1997 | 777,30 mil. EUR |
1. 3. 1998 | 556,70 mil. EUR |
1. 6. 1998 | 635,40 mil. EUR |
1. 9. 1998 | 690,00 mil. EUR |
1. 12. 1998 | 870,60 mil. EUR |
1. 3. 1999 | 593,60 mil. EUR |
1. 6. 1999 | 672,20 mil. EUR |
1. 9. 1999 | 727,40 mil. EUR |
1. 12. 1999 | 934,80 mil. EUR |
1. 3. 2000 | 739,10 mil. EUR |
1. 6. 2000 | 816,00 mil. EUR |
1. 9. 2000 | 870,10 mil. EUR |
1. 12. 2000 | 991,40 mil. EUR |
1. 3. 2001 | 837,60 mil. EUR |
1. 6. 2001 | 853,70 mil. EUR |
1. 9. 2001 | 934,30 mil. EUR |
1. 12. 2001 | 1,17 mld. EUR |
1. 3. 2002 | 867,50 mil. EUR |
1. 6. 2002 | 832,40 mil. EUR |
1. 9. 2002 | 960,80 mil. EUR |
1. 12. 2002 | 1,25 mld. EUR |
1. 3. 2003 | 942,70 mil. EUR |
1. 6. 2003 | 937,50 mil. EUR |
1. 9. 2003 | 954,50 mil. EUR |
1. 12. 2003 | 1,61 mld. EUR |
1. 3. 2004 | 1,04 mld. EUR |
1. 6. 2004 | 1,11 mld. EUR |
1. 9. 2004 | 1,11 mld. EUR |
1. 12. 2004 | 1,57 mld. EUR |
1. 3. 2005 | 1,40 mld. EUR |
1. 6. 2005 | 1,12 mld. EUR |
1. 9. 2005 | 1,35 mld. EUR |
1. 12. 2005 | 1,62 mld. EUR |
1. 3. 2006 | 1,26 mld. EUR |
1. 6. 2006 | 1,34 mld. EUR |
1. 9. 2006 | 1,65 mld. EUR |
1. 12. 2006 | 1,78 mld. EUR |
1. 3. 2007 | 1,57 mld. EUR |
1. 6. 2007 | 1,53 mld. EUR |
1. 9. 2007 | 1,99 mld. EUR |
1. 12. 2007 | 2,05 mld. EUR |
1. 3. 2008 | 1,64 mld. EUR |
1. 6. 2008 | 1,68 mld. EUR |
1. 9. 2008 | 2,20 mld. EUR |
1. 12. 2008 | 1,95 mld. EUR |
1. 3. 2009 | 1,54 mld. EUR |
1. 6. 2009 | 1,60 mld. EUR |
1. 9. 2009 | 1,87 mld. EUR |
1. 12. 2009 | 1,85 mld. EUR |
1. 3. 2010 | 1,74 mld. EUR |
1. 6. 2010 | 1,62 mld. EUR |
1. 9. 2010 | 1,86 mld. EUR |
1. 12. 2010 | 1,98 mld. EUR |
1. 3. 2011 | 1,62 mld. EUR |
1. 6. 2011 | 1,68 mld. EUR |
1. 9. 2011 | 2,00 mld. EUR |
1. 12. 2011 | 1,94 mld. EUR |
1. 3. 2012 | 1,78 mld. EUR |
1. 6. 2012 | 1,52 mld. EUR |
1. 9. 2012 | 1,93 mld. EUR |
1. 12. 2012 | 1,86 mld. EUR |
1. 3. 2013 | 1,39 mld. EUR |
1. 6. 2013 | 1,63 mld. EUR |
1. 9. 2013 | 1,72 mld. EUR |
1. 12. 2013 | 1,99 mld. EUR |
1. 3. 2014 | 1,68 mld. EUR |
1. 6. 2014 | 1,65 mld. EUR |
1. 9. 2014 | 1,89 mld. EUR |
1. 12. 2014 | 1,85 mld. EUR |
1. 3. 2015 | 1,62 mld. EUR |
1. 6. 2015 | 1,66 mld. EUR |
1. 9. 2015 | 1,84 mld. EUR |
1. 12. 2015 | 1,97 mld. EUR |
1. 3. 2016 | 1,67 mld. EUR |
1. 6. 2016 | 1,52 mld. EUR |
1. 9. 2016 | 1,85 mld. EUR |
1. 12. 2016 | 2,09 mld. EUR |
1. 3. 2017 | 1,73 mld. EUR |
1. 6. 2017 | 1,69 mld. EUR |
1. 9. 2017 | 2,10 mld. EUR |
1. 12. 2017 | 2,26 mld. EUR |
1. 3. 2018 | 1,96 mld. EUR |
1. 6. 2018 | 1,95 mld. EUR |
1. 9. 2018 | 2,18 mld. EUR |
1. 12. 2018 | 2,36 mld. EUR |
1. 3. 2019 | 2,02 mld. EUR |
1. 6. 2019 | 2,08 mld. EUR |
1. 9. 2019 | 2,45 mld. EUR |
1. 12. 2019 | 2,58 mld. EUR |
1. 3. 2020 | 2,14 mld. EUR |
1. 6. 2020 | 1,57 mld. EUR |
1. 9. 2020 | 2,27 mld. EUR |
1. 12. 2020 | 2,51 mld. EUR |
1. 3. 2021 | 2,15 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 1,97 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 2,71 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 3,13 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 2,48 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 2,34 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 3,33 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 3,39 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 2,89 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 2,62 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 3,57 mld. EUR |
1. 12. 2023 | 3,83 mld. EUR |
Příjmy vlády Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 3,826 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 3,575 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 2,621 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 2,893 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 3,387 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 3,328 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 2,34 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 2,484 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 3,133 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 2,71 mld. EUR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Příjmy vlády
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇨🇾 Dluh státu k HDP | 77,3 % of GDP | 85,6 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Hodnota státního rozpočtu | 45,1 mil. EUR | 811,4 mil. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Index korupce | 53 Points | 52 Points | Ročně |
🇨🇾 Korupční index | 49 | 51 | Ročně |
🇨🇾 Státní rozpočet | 3,1 % of GDP | 2,7 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Státní výdaje | 2,684 mld. EUR | 3,781 mld. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Vojenské výdaje | 566,9 mil. USD | 523,5 mil. USD | Ročně |
🇨🇾 Výdaje státu | 1,169 mld. EUR | 1,169 mld. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Výdaje státu k HDP | 40,2 % of GDP | 38,8 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Žádosti o azyl | 190 persons | 170 persons | Měsíčně |
Vládní příjmy se týkají všech příjmů, které vláda získává, včetně daní, celních poplatků, příjmů ze státních podniků, kapitálových příjmů a zahraniční pomoci. Vládní příjmy jsou součástí výpočtu rozpočtové bilance vlády.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Příjmy vlády
Kategorie „Vládní příjmy“ na webu Eulerpool nabízí komplexní přehled o finančních zdrojích, které vlády jednotlivých států získávají. Vládní příjmy jsou klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví země, neboť ovlivňují schopnost státu financovat veřejné služby, provádět investice a plnit své závazky vůči obyvatelstvu. Naše platforma poskytuje přesná a aktuální data, která vám umožní lépe pochopit strukturu a dynamiku vládních příjmů v různých ekonomikách. Vládní příjmy se skládají z několika základních komponent, mezi které patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy jsou největší složkou a zahrnují daně z příjmu, spotřební daně, DPH, celní poplatky a další. Nedaňové příjmy zahrnují například příjmy z majetku, které stát vlastní, a různé poplatky za státní služby. Kapitálové příjmy pak obvykle pocházejí z prodeje státního majetku. Daňové příjmy jsou kritickým prvkem rozpočtového procesu. Přímé daně, jako jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob, tvoří velkou část daňových příjmů. Tyto daně jsou pružné a reagují na změny v ekonomické aktivitě. V obdobích hospodářského růstu se jejich výnosy zvyšují, zatímco v době recese mohou klesat. Nepřímé daně, jako je DPH a spotřební daně, jsou méně citlivé na ekonomické cykly, ale jejich výnosy mohou být ovlivněny změnami v spotřebitelském chování a inflaci. Analýza daňových příjmů na naší platformě vám umožní sledovat tyto trendy a získat cenné poznatky o fiskální politice jednotlivých zemí. Nedaňové příjmy také hrají důležitou roli v rozpočtovém rámce státu. Tyto příjmy mohou být stabilnější a méně náchylné na ekonomické výkyvy ve srovnání s daňovými příjmy. Patří sem různé poplatky, sazby a licenční poplatky, které stát vybírá za poskytování specifických služeb. Mezi významné nedaňové příjmy patří například příjmy z veřejných podniků, úroky z veřejných financí a pronájmy státního majetku. Data o nedaňových příjmech na Eulerpool vám poskytnou detailní přehled o dalších zdrojích financování vlády. Kapitálové příjmy, i když obvykle tvoří menší část celkových vládních příjmů, mohou mít významný vliv na schopnost vlády financovat jednorázové výdaje a investice. Tyto příjmy mohou pocházet z privatizace státního majetku, prodeje půdy či jiných nemovitostí nebo z výnosů finančních aktiv. Vzhledem k jejich jednorázové povaze je důležité sledovat, jak tyto příjmy ovlivňují dlouhodobou fiskální udržitelnost. Naše platforma vám umožní snadno sledovat a analyzovat tyto kapitálové příjmy napříč různými zeměmi. Fiskální ukazatele vládních příjmů jsou zásadní pro hodnocení rozpočtové politiky a finanční stability státu. Sledujeme nejen absolutní výše příjmů, ale také jejich podíl na HDP, což poskytuje relativní měřítko vyjadřující sílu fiskální politiky v kontextu ekonomického výkonu. Vysoký podíl vládních příjmů na HDP může naznačovat silnou daňovou základnu a efektivní výběr daní, zatímco nízký podíl může signalizovat potřebu reformy daňové politiky. Regionalní a mezinárodní srovnání vládních příjmů na naší platformě Eulerpool vám umožní posoudit, jak jednotlivé země řeší problematiku veřejných financí. Tyto srovnání jsou cenným nástrojem pro investory, ekonomy a tvůrce politik, kteří hledají výkonnostní standardy a osvědčené postupy. Našimi analýzami můžete sledovat, jak různé daňové reformy a změny v hospodářské politice ovlivňují vládní příjmy a celkovou fiskální pozici země. Kromě kvantitativních údajů vám poskytujeme i kvalitativní analýze legislativních a politických faktorů, které ovlivňují vládní příjmy. Sledujeme změny v daňové legislativě, zavádění nových daní, zrušení starých daní a různé fiskální iniciativy, které mohou mít dopad na budoucí příjmy. Tato hloubková analýza vám umožní lépe porozumět dynamice vládních příjmů a jejich dopadu na makroekonomické prostředí. Eulerpool je vaše spolehlivá platforma pro průzkum, analýzu a sledování vládních příjmů. S našimi nástroji a daty budete mít přístup k důležitým informacím, které vám pomohou lépe pochopit, jak vlády získávají své příjmy a jak tyto příjmy ovlivňují ekonomickou stabilitu a růst. Naše platforma je navržena tak, aby byla uživatelsky přívětivá a poskytovala hluboké vhledy a analýzy, které jsou nezbytné pro kvalifikované rozhodování v oblasti makroekonomických studií a investic.