Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Montenegro Vládní dluh
Kurz
Aktuální hodnota Vládní dluh v Montenegro je 4,06 mld. EUR. Vládní dluh v Montenegro vzrostl na 4,06 mld. EUR dne 1. 12. 2023, poté co byl 3,987 mld. EUR dne 1. 9. 2023. Od 1. 12. 2002 do 1. 3. 2024 byla průměrná hodnota HDP v Montenegro 2,55 mld. EUR. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 3. 2024 s 4,67 mld. EUR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 12. 2005 s 700,40 mil. EUR.
Vládní dluh ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní dluh | |
---|---|
1. 12. 2002 | 1,15 mld. EUR |
1. 12. 2003 | 711,20 mil. EUR |
1. 12. 2004 | 742,40 mil. EUR |
1. 12. 2005 | 700,40 mil. EUR |
1. 12. 2006 | 701,10 mil. EUR |
1. 12. 2007 | 737,20 mil. EUR |
1. 12. 2008 | 894,70 mil. EUR |
1. 12. 2009 | 1,14 mld. EUR |
1. 12. 2010 | 1,27 mld. EUR |
1. 3. 2011 | 1,28 mld. EUR |
1. 6. 2011 | 1,43 mld. EUR |
1. 9. 2011 | 1,46 mld. EUR |
1. 12. 2011 | 1,48 mld. EUR |
1. 3. 2012 | 1,53 mld. EUR |
1. 6. 2012 | 1,62 mld. EUR |
1. 9. 2012 | 1,71 mld. EUR |
1. 12. 2012 | 1,70 mld. EUR |
1. 3. 2013 | 1,76 mld. EUR |
1. 6. 2013 | 1,76 mld. EUR |
1. 9. 2013 | 1,85 mld. EUR |
1. 12. 2013 | 1,93 mld. EUR |
1. 3. 2014 | 2,01 mld. EUR |
1. 6. 2014 | 2,02 mld. EUR |
1. 9. 2014 | 1,97 mld. EUR |
1. 12. 2014 | 1,94 mld. EUR |
1. 3. 2015 | 2,44 mld. EUR |
1. 6. 2015 | 2,53 mld. EUR |
1. 9. 2015 | 2,30 mld. EUR |
1. 12. 2015 | 2,28 mld. EUR |
1. 3. 2016 | 2,54 mld. EUR |
1. 6. 2016 | 2,36 mld. EUR |
1. 9. 2016 | 2,31 mld. EUR |
1. 12. 2016 | 2,40 mld. EUR |
1. 3. 2017 | 2,48 mld. EUR |
1. 6. 2017 | 2,48 mld. EUR |
1. 9. 2017 | 2,49 mld. EUR |
1. 12. 2017 | 2,63 mld. EUR |
1. 3. 2018 | 2,67 mld. EUR |
1. 6. 2018 | 3,11 mld. EUR |
1. 9. 2018 | 3,09 mld. EUR |
1. 12. 2018 | 3,15 mld. EUR |
1. 3. 2019 | 3,18 mld. EUR |
1. 6. 2019 | 3,13 mld. EUR |
1. 9. 2019 | 3,13 mld. EUR |
1. 12. 2019 | 3,71 mld. EUR |
1. 3. 2020 | 3,34 mld. EUR |
1. 6. 2020 | 3,66 mld. EUR |
1. 9. 2020 | 3,66 mld. EUR |
1. 12. 2020 | 4,33 mld. EUR |
1. 3. 2021 | 4,10 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 4,08 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 4,08 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 4,09 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 4,06 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 4,01 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 4,00 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 4,03 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 4,08 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 4,02 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 3,99 mld. EUR |
1. 12. 2023 | 4,06 mld. EUR |
Vládní dluh Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 4,06 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 3,987 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 4,024 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 4,081 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 4,026 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 4 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 4,015 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 4,064 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 4,09 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 4,076 mld. EUR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Vládní dluh
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇲🇪 Dluh státu k HDP | 60,3 % of GDP | 70,8 % of GDP | Ročně |
🇲🇪 Index korupce | 46 Points | 45 Points | Ročně |
🇲🇪 Korupční index | 63 | 65 | Ročně |
🇲🇪 Státní rozpočet | 0,2 % of GDP | -5,1 % of GDP | Ročně |
🇲🇪 Vojenské výdaje | 114,5 mil. USD | 98 mil. USD | Ročně |
🇲🇪 Výdaje státu | 265,119 mil. EUR | 327,943 mil. EUR | čtvrtletí |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Vládní dluh
Eulerpool představuje profesionální platformu zaměřenou na zobrazení makroekonomických dat, poskytující detailní analýzu a relevantní informace pro odborníky a investory. V této sekci se důkladně zaměříme na téma Vládního dluhu, což je klíčová kategorie v oblasti makroekonomie, jež má významný vliv na ekonomickou stabilitu a finanční zdraví národního hospodářství. Vládní dluh představuje celkový souhrn finančních závazků, které vláda dané země v průběhu času nahromadila. Tyto závazky vznikají z různých důvodů, mezi které patří například financování rozpočtových deficitů, činnost veřejných investic, sociální programy nebo zvládání nečekaných ekonomických situací a krizí. Zatímco určité úrovně dluhu mohou být nezbytné pro stimulaci ekonomického růstu, nadměrné zadlužení může mít negativní dopady na ekonomiku, a proto je důležité sledovat tyto ukazatele pečlivě. Jedním z klíčových ukazatelů, kterým se odborníci v oblasti makroekonomie věnují, je poměr vládního dluhu k HDP (hrubému domácímu produktu). Tento poměr poskytuje lepší kontext k pochopení udržitelnosti dluhu. Vysoký poměr dluhu k HDP může naznačovat, že země může mít potíže s obsluhou svého dluhu bez negativního dopadu na ekonomický růst a fiskální stabilitu. Naopak, nízký poměr může poukazovat na zdravé veřejné finance a schopnost vlády investovat do budoucího růstu. Analýza vládního dluhu se také zaměřuje na strukturu dluhu, což zahrnuje rozdělení mezi domácí a zahraniční věřitele, splatnost dluhu a úrokové sazby. Dluh s delší splatností může poskytnout stabilnější finanční prostředí, zatímco dluh s kratší splatností může znamenat vyšší míru rizika v případě náhlých ekonomických změn. Rozdělení dluhu mezi různé věřitele zase může ovlivnit závislost země na zahraničních financích a zranitelnost vůči globálním šokům. Důležitým aspektem, který nelze opomenout, je důvěryhodnost vlády při správě svého dluhu. Ratingové agentury, jako jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch, poskytují hodnocení, která pomáhají investorům posoudit rizikovost investic do dluhopisů dané země. Vyšší ratingy naznačují nižší riziko a lepší schopnost vlády splácet své závazky, což může vést k nižším úrokovým sazbám a levnějšímu financování dluhu. Fiskální politika má také významný vliv na vývoj vládního dluhu. Opatření zaměřená na snižování deficitu, jako jsou zvýšení daní nebo snížení výdajů, mohou pomoci stabilizovat úroveň dluhu. Na druhou stranu, expanzivní fiskální politika zaměřená na podporu hospodářského růstu prostřednictvím zvýšených veřejných výdajů může vést ke krátkodobému zvýšení dluhu, avšak s potenciálem dlouhodobého zlepšení ekonomické situace. Historický vývoj vládního dluhu často odráží časy ekonomických krizí a válečných konfliktů. Například po druhé světové válce došlo v mnoha zemích k výraznému nárůstu dluhu v důsledku financování válečných operací a následné obnovy. V moderní době zase finanční krize v roce 2008 způsobila globální nárůst vládního zadlužení, kdy vlády po celém světě přijaly rozsáhlá opatření na stabilizaci ekonomiky. Na Eulerpool nabízíme detailní data a grafy, které umožňují sledovat trendy a vývoj vládního dluhu nejen v současnosti, ale i historicky. Naše platforma poskytuje přístup k širokému spektru informací včetně výše dluhu, poměru dluhu k HDP, srovnání mezi zeměmi, analýz ratingů a mnoha dalších ukazatelů. Tím umožňujeme odborníkům provádět komplexní analýzy, identifikovat rizika a příležitosti a formulovat informované strategie v oblasti investic a hospodářské politiky. Závěrem lze říci, že vládní dluh je komplexní a mnohovrstevnatý aspekt ekonomiky, který zasluhuje pozornost všech, kdo se zajímají o makroekonomické ukazatele a jejich vliv na národní a globální ekonomiku. Na Eulerpool se zavazujeme poskytovat přesné, aktuální a detailní informace, které usnadní pochopení tohoto důležitého ekonomického fenoménu. Sledujte naši sekci Vládní dluh a buďte informovaní o všech klíčových aspektech, které formují ekonomickou budoucnost zemí po celém světě.