Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Polsko Změna zaměstnání
Kurz
Aktuální hodnota Změna zaměstnání v Polsko je 0,2 %. Změna zaměstnání v Polsko poklesla na 0,2 % dne 1. 6. 2023, poté co byla 0,4 % dne 1. 5. 2023. Od 1. 1. 2006 do 1. 5. 2024 byl průměrný HDP v Polsko 1,72 %. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo dne 1. 1. 2008 s 5,80 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 6. 2020 s -3,30 %.
Změna zaměstnání ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Změna zaměstnanosti | |
---|---|
1. 1. 2006 | 2,60 % |
1. 2. 2006 | 2,40 % |
1. 3. 2006 | 2,70 % |
1. 4. 2006 | 2,80 % |
1. 5. 2006 | 3,00 % |
1. 6. 2006 | 3,10 % |
1. 7. 2006 | 3,30 % |
1. 8. 2006 | 3,50 % |
1. 9. 2006 | 3,50 % |
1. 10. 2006 | 3,60 % |
1. 11. 2006 | 3,80 % |
1. 12. 2006 | 4,10 % |
1. 1. 2007 | 3,80 % |
1. 2. 2007 | 4,30 % |
1. 3. 2007 | 4,50 % |
1. 4. 2007 | 4,40 % |
1. 5. 2007 | 4,40 % |
1. 6. 2007 | 4,60 % |
1. 7. 2007 | 4,70 % |
1. 8. 2007 | 4,80 % |
1. 9. 2007 | 4,70 % |
1. 10. 2007 | 5,00 % |
1. 11. 2007 | 5,00 % |
1. 12. 2007 | 4,90 % |
1. 1. 2008 | 5,80 % |
1. 2. 2008 | 5,80 % |
1. 3. 2008 | 5,70 % |
1. 4. 2008 | 5,50 % |
1. 5. 2008 | 5,30 % |
1. 6. 2008 | 4,70 % |
1. 7. 2008 | 4,60 % |
1. 8. 2008 | 4,10 % |
1. 9. 2008 | 4,00 % |
1. 10. 2008 | 3,50 % |
1. 11. 2008 | 3,00 % |
1. 12. 2008 | 2,20 % |
1. 1. 2009 | 0,70 % |
1. 5. 2010 | 0,50 % |
1. 6. 2010 | 1,10 % |
1. 7. 2010 | 1,40 % |
1. 8. 2010 | 1,60 % |
1. 9. 2010 | 1,80 % |
1. 10. 2010 | 2,10 % |
1. 11. 2010 | 2,20 % |
1. 12. 2010 | 2,40 % |
1. 1. 2011 | 3,80 % |
1. 2. 2011 | 4,10 % |
1. 3. 2011 | 4,10 % |
1. 4. 2011 | 3,90 % |
1. 5. 2011 | 3,60 % |
1. 6. 2011 | 3,60 % |
1. 7. 2011 | 3,30 % |
1. 8. 2011 | 3,10 % |
1. 9. 2011 | 2,80 % |
1. 10. 2011 | 2,50 % |
1. 11. 2011 | 2,50 % |
1. 12. 2011 | 2,30 % |
1. 1. 2012 | 0,90 % |
1. 2. 2012 | 0,50 % |
1. 3. 2012 | 0,50 % |
1. 4. 2012 | 0,30 % |
1. 5. 2012 | 0,30 % |
1. 6. 2012 | 0,10 % |
1. 11. 2013 | 0,10 % |
1. 12. 2013 | 0,30 % |
1. 2. 2014 | 0,20 % |
1. 3. 2014 | 0,50 % |
1. 4. 2014 | 0,70 % |
1. 5. 2014 | 0,70 % |
1. 6. 2014 | 0,70 % |
1. 7. 2014 | 0,80 % |
1. 8. 2014 | 0,70 % |
1. 9. 2014 | 0,80 % |
1. 10. 2014 | 0,80 % |
1. 11. 2014 | 0,90 % |
1. 12. 2014 | 1,10 % |
1. 1. 2015 | 1,20 % |
1. 2. 2015 | 1,20 % |
1. 3. 2015 | 1,10 % |
1. 4. 2015 | 1,10 % |
1. 5. 2015 | 1,10 % |
1. 6. 2015 | 0,90 % |
1. 7. 2015 | 0,90 % |
1. 8. 2015 | 1,00 % |
1. 9. 2015 | 1,00 % |
1. 10. 2015 | 1,10 % |
1. 11. 2015 | 1,20 % |
1. 12. 2015 | 1,40 % |
1. 1. 2016 | 2,30 % |
1. 2. 2016 | 2,50 % |
1. 3. 2016 | 2,70 % |
1. 4. 2016 | 2,80 % |
1. 5. 2016 | 2,80 % |
1. 6. 2016 | 3,10 % |
1. 7. 2016 | 3,20 % |
1. 8. 2016 | 3,10 % |
1. 9. 2016 | 3,20 % |
1. 10. 2016 | 3,10 % |
1. 11. 2016 | 3,10 % |
1. 12. 2016 | 3,10 % |
1. 1. 2017 | 4,50 % |
1. 2. 2017 | 4,60 % |
1. 3. 2017 | 4,50 % |
1. 4. 2017 | 4,60 % |
1. 5. 2017 | 4,50 % |
1. 6. 2017 | 4,30 % |
1. 7. 2017 | 4,50 % |
1. 8. 2017 | 4,60 % |
1. 9. 2017 | 4,50 % |
1. 10. 2017 | 4,40 % |
1. 11. 2017 | 4,50 % |
1. 12. 2017 | 4,60 % |
1. 1. 2018 | 3,80 % |
1. 2. 2018 | 3,70 % |
1. 3. 2018 | 3,70 % |
1. 4. 2018 | 3,70 % |
1. 5. 2018 | 3,70 % |
1. 6. 2018 | 3,70 % |
1. 7. 2018 | 3,50 % |
1. 8. 2018 | 3,40 % |
1. 9. 2018 | 3,20 % |
1. 10. 2018 | 3,20 % |
1. 11. 2018 | 3,00 % |
1. 12. 2018 | 2,80 % |
1. 1. 2019 | 2,90 % |
1. 2. 2019 | 2,90 % |
1. 3. 2019 | 3,00 % |
1. 4. 2019 | 2,90 % |
1. 5. 2019 | 2,70 % |
1. 6. 2019 | 2,80 % |
1. 7. 2019 | 2,70 % |
1. 8. 2019 | 2,60 % |
1. 9. 2019 | 2,60 % |
1. 10. 2019 | 2,50 % |
1. 11. 2019 | 2,60 % |
1. 12. 2019 | 2,60 % |
1. 1. 2020 | 1,10 % |
1. 2. 2020 | 1,10 % |
1. 3. 2020 | 0,30 % |
1. 4. 2021 | 0,90 % |
1. 5. 2021 | 2,70 % |
1. 6. 2021 | 2,80 % |
1. 7. 2021 | 1,80 % |
1. 8. 2021 | 0,90 % |
1. 9. 2021 | 0,60 % |
1. 10. 2021 | 0,50 % |
1. 11. 2021 | 0,70 % |
1. 12. 2021 | 0,50 % |
1. 1. 2022 | 2,30 % |
1. 2. 2022 | 2,20 % |
1. 3. 2022 | 2,40 % |
1. 4. 2022 | 2,80 % |
1. 5. 2022 | 2,40 % |
1. 6. 2022 | 2,20 % |
1. 7. 2022 | 2,30 % |
1. 8. 2022 | 2,40 % |
1. 9. 2022 | 2,30 % |
1. 10. 2022 | 2,40 % |
1. 11. 2022 | 2,30 % |
1. 12. 2022 | 2,20 % |
1. 1. 2023 | 1,10 % |
1. 2. 2023 | 0,80 % |
1. 3. 2023 | 0,50 % |
1. 4. 2023 | 0,40 % |
1. 5. 2023 | 0,40 % |
1. 6. 2023 | 0,20 % |
Změna zaměstnání Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 6. 2023 | 0,2 % |
1. 5. 2023 | 0,4 % |
1. 4. 2023 | 0,4 % |
1. 3. 2023 | 0,5 % |
1. 2. 2023 | 0,8 % |
1. 1. 2023 | 1,1 % |
1. 12. 2022 | 2,2 % |
1. 11. 2022 | 2,3 % |
1. 10. 2022 | 2,4 % |
1. 9. 2022 | 2,3 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Změna zaměstnání
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇵🇱 částečný úvazek | 956 600 | 972 700 | čtvrtletí |
🇵🇱 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti | 0,8 % | 0,8 % | čtvrtletí |
🇵🇱 Důchodový věk mužů | 65 Years | 65 Years | Ročně |
🇵🇱 Důchodový věk žen | 60 Years | 60 Years | Ročně |
🇵🇱 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo | 17,194 mil. | 17,323 mil. | čtvrtletí |
🇵🇱 Minimální mzdy | 997,91 EUR/Month | 977,53 EUR/Month | čtvrtletí |
🇵🇱 Míra nabídky pracovních míst | 0,9 % | 0,8 % | čtvrtletí |
🇵🇱 Míra nezaměstnanosti | 5 % | 5,1 % | Měsíčně |
🇵🇱 Míra nezaměstnanosti mladých lidí | 11,8 % | 11,8 % | Měsíčně |
🇵🇱 Míra zaměstnanosti | 72,3 % | 72,7 % | čtvrtletí |
🇵🇱 Míra zaměstnanosti | 58,3 % | 57,8 % | čtvrtletí |
🇵🇱 Mzdy | 8 147,38 PLN/Month | 7 540,36 PLN/Month | čtvrtletí |
🇵🇱 Mzdy ve výrobě | 7 457,35 PLN/Month | 7 330,26 PLN/Month | Měsíčně |
🇵🇱 Nabídky práce | 69 400 | 65 000 | Měsíčně |
🇵🇱 Náklady na práci | 160,817 points | 143,503 points | čtvrtletí |
🇵🇱 Osoby bez zaměstnání | 776 600 | 797 100 | Měsíčně |
🇵🇱 Plný úvazek | 15,803 mil. | 15,917 mil. | čtvrtletí |
🇵🇱 populace | 36,621 mil. | 36,754 mil. | Ročně |
🇵🇱 Produktivita | 128,669 points | 126,025 points | čtvrtletí |
🇵🇱 Růst mezd | 11 % | 11,4 % | Měsíčně |
V Polsku růst zaměstnanosti odkazuje na roční změnu zaměstnanosti v podnikatelském sektoru, která se týká jednotek zaměstnávajících více než 9 osob a provozujících ekonomickou činnost v rámci následujících oblastí: lesnictví a těžba dřeva; námořní rybolov; těžba a dobývání; zpracovatelský průmysl; výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a klimatizování; dodávka vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti; stavebnictví; velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel a motocyklů; doprava a skladování; ubytovací a stravovací služby; informační a komunikační činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; právnické a účetní činnosti; činnosti ústředí; poradenství v oblasti řízení; architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy; reklama a průzkum trhu; ostatní odborné, vědecké a technické činnosti; administrativní a podpůrné činnosti; umění, zábava a rekreace; opravy počítačů a osobních a domácích spotřebičů; ostatní osobní služby.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Změna zaměstnání
Změna zaměstnanosti je jedním z klíčových ukazatelů v oblasti makroekonomie, který poskytuje zásadní informace o dynamice trhu práce a celkovém hospodářském zdraví země. Na našem profesionálním webu eulerpool, který se specializuje na zobrazování makroekonomických dat, věnujeme změně zaměstnanosti značnou pozornost, aby naši uživatelé měli přístup k přesným a aktuálním informacím pro efektivní rozhodování. V následujícím textu se podrobněji zaměříme na význam, metody měření a dopady změny zaměstnanosti na ekonomiku. Změna zaměstnanosti odráží rozdíl v počtu zaměstnaných osob v ekonomice v určitém časovém období. Tento indikátor je nezbytný pro pochopení, jak se mění pracovní trh a jak se ekonomika přizpůsobuje různým vnějším a vnitřním vlivům. Zaměstnanost je často úzce sledována vládními institucemi, centrálními bankami, investorůmi a dalšími ekonomickými subjekty, protože ovlivňuje spotřebitelské výdaje, investice a vládní politiku. V České republice, stejně jako v mnoha jiných zemích, jsou data o zaměstnanosti sbírána a analyzována především Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tyto instituce pravidelně zveřejňují údaje o počtech zaměstnaných osob, míře nezaměstnanosti a dalších relevantních faktorech. Tyto statistiky jsou nepostradatelné pro sledování vývoje na trhu práce a poskytují odborníkům i běžným občanům aktuální informace o situaci v ekonomice. Měření změny zaměstnanosti se často provádí pomocí různých metod, z nichž nejběžnější jsou průzkumy domácností a podniků. Průzkumy domácností, jako je například Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), jsou založeny na dotazování náhodně vybraného vzorku domácností a poskytují detailní pohled na pracovní aktivitu populace. Tyto průzkumy zahrnují informace o zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osobách. Průzkumy podniků, na druhé straně, se zaměřují na shromažďování dat přímo od podniků a organizací, což umožňuje sledování počtu pracovních míst, pracovních hodin a platů v různých odvětvích a regionech. Důležitým aspektem změny zaměstnanosti je její vliv na ostatní makroekonomické ukazatele a celkový ekonomický vývoj. Například růst zaměstnanosti obecně naznačuje zvyšující se ekonomickou aktivitu a zlepšující se hospodářské podmínky. Vyšší počet zaměstnaných osob vede k nárůstu spotřebitelských výdajů, což může stimulovat růst HDP. Naopak pokles zaměstnanosti obvykle signalizuje hospodářský útlum a může vést ke snížení spotřeby, investic a celkového ekonomického růstu. Změna zaměstnanosti má rovněž významný dopad na inflaci a měnovou politiku. Vysoká zaměstnanost může tlačit na růst mezd, což následně zvyšuje poptávkovou inflaci. Centrální banky, jako je Česká národní banka, pečlivě monitorují vývoj na trhu práce a často upravují své měnově politické nástroje, jako jsou úrokové sazby, aby stabilizovaly inflaci a dosáhly cílové ekonomické rovnováhy. Kromě toho má změna zaměstnanosti také sociální a politické dopady. Vysoká nezaměstnanost může vést k sociálním napětím, ztrátě důvěry ve vládní instituce a politické nestabilitě. To je důvod, proč se vlády snaží podporovat tvorbu pracovních míst prostřednictvím různých politik a programů, jako jsou investice do infrastruktury, vzdělávání a odborné přípravy, daňové úlevy pro podniky a pobídky pro zahraniční investice. Na našem webu eulerpool se snažíme poskytovat našim uživatelům komplexní a detailní pohled na změnu zaměstnanosti a její důsledky. Nabízíme širokou škálu grafů, tabulek a interaktivních nástrojů, které umožňují uživatelům sledovat vývoj zaměstnanosti v různých časových obdobích, odvětvích a regionech. Díky našim aktualizovaným datům mohou uživatelé snadno porovnávat trendy, identifikovat klíčové faktory ovlivňující trh práce a předvídat budoucí vývoj. Závěrem lze říci, že sledování změny zaměstnanosti je nezbytné pro pochopení celkového ekonomického zdraví země a efektivní rozhodování v různých oblastech. Na našem webu eulerpool poskytujeme profesionální a detailní informace o zaměstnanosti, které uživatelům pomáhají orientovat se v komplexním světě makroekonomických dat a přijímat informovaná rozhodnutí.