Švýcarsko Vládní dluh
Kurz
Aktuální hodnota Vládní dluh v Švýcarsko je 129,45 Mld. CHF. Vládní dluh v Švýcarsko vzrostl na 129,45 Mld. CHF dne 1. 1. 2024, poté co byl 128,092 Mld. CHF dne 1. 1. 2023. Od 1. 1. 1980 do 1. 1. 2024 byla průměrná hodnota HDP v Švýcarsko 99,73 Mld. CHF. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 1. 2005 s 130,34 Mld. CHF, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 1. 1990 s 38,51 Mld. CHF.
macro_seo_summary_intro macro_seo_summary_upmacro_seo_summary_avgmacro_seo_summary_highmacro_seo_summary_low
Vládní dluh
Vládní dluh
3 roky
5 let
10 let
25 Let
Maximum
Vládní dluh Historie
| Datum | Hodnota |
|---|---|
| 129,45 Mld. CHF | |
| 128,092 Mld. CHF | |
| 123,704 Mld. CHF | |
| 108,206 Mld. CHF | |
| 103,176 Mld. CHF | |
| 96,575 Mld. CHF | |
| 99,002 Mld. CHF | |
| 104,799 Mld. CHF | |
| 103,685 Mld. CHF | |
| 106,638 Mld. CHF |
Podobné Makroekonomické Ukazatele k Vládní dluh
Fiskální výdaje
Ročně
Hodnota státního rozpočtu
Ročně
Index korupce
Ročně
Poměr státního dluhu k HDP
Ročně
Pořadí korupce
Ročně
Státní příjmy
Ročně
Státní rozpočet
Ročně
Státní výdaje
Čtvrtletí
Státní výdaje na HDP
Ročně
Vojenské výdaje
Ročně
Žádosti o azyl
Měsíčně
Stránky makrodatů pro ostatní země v Evropa
Co je Vládní dluh?
Eulerpool představuje profesionální platformu zaměřenou na zobrazení makroekonomických dat, poskytující detailní analýzu a relevantní informace pro odborníky a investory. V této sekci se důkladně zaměříme na téma Vládního dluhu, což je klíčová kategorie v oblasti makroekonomie, jež má významný vliv na ekonomickou stabilitu a finanční zdraví národního hospodářství. Vládní dluh představuje celkový souhrn finančních závazků, které vláda dané země v průběhu času nahromadila. Tyto závazky vznikají z různých důvodů, mezi které patří například financování rozpočtových deficitů, činnost veřejných investic, sociální programy nebo zvládání nečekaných ekonomických situací a krizí. Zatímco určité úrovně dluhu mohou být nezbytné pro stimulaci ekonomického růstu, nadměrné zadlužení může mít negativní dopady na ekonomiku, a proto je důležité sledovat tyto ukazatele pečlivě. Jedním z klíčových ukazatelů, kterým se odborníci v oblasti makroekonomie věnují, je poměr vládního dluhu k HDP (hrubému domácímu produktu). Tento poměr poskytuje lepší kontext k pochopení udržitelnosti dluhu. Vysoký poměr dluhu k HDP může naznačovat, že země může mít potíže s obsluhou svého dluhu bez negativního dopadu na ekonomický růst a fiskální stabilitu. Naopak, nízký poměr může poukazovat na zdravé veřejné finance a schopnost vlády investovat do budoucího růstu. Analýza vládního dluhu se také zaměřuje na strukturu dluhu, což zahrnuje rozdělení mezi domácí a zahraniční věřitele, splatnost dluhu a úrokové sazby. Dluh s delší splatností může poskytnout stabilnější finanční prostředí, zatímco dluh s kratší splatností může znamenat vyšší míru rizika v případě náhlých ekonomických změn. Rozdělení dluhu mezi různé věřitele zase může ovlivnit závislost země na zahraničních financích a zranitelnost vůči globálním šokům. Důležitým aspektem, který nelze opomenout, je důvěryhodnost vlády při správě svého dluhu. Ratingové agentury, jako jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch, poskytují hodnocení, která pomáhají investorům posoudit rizikovost investic do dluhopisů dané země. Vyšší ratingy naznačují nižší riziko a lepší schopnost vlády splácet své závazky, což může vést k nižším úrokovým sazbám a levnějšímu financování dluhu. Fiskální politika má také významný vliv na vývoj vládního dluhu. Opatření zaměřená na snižování deficitu, jako jsou zvýšení daní nebo snížení výdajů, mohou pomoci stabilizovat úroveň dluhu. Na druhou stranu, expanzivní fiskální politika zaměřená na podporu hospodářského růstu prostřednictvím zvýšených veřejných výdajů může vést ke krátkodobému zvýšení dluhu, avšak s potenciálem dlouhodobého zlepšení ekonomické situace. Historický vývoj vládního dluhu často odráží časy ekonomických krizí a válečných konfliktů. Například po druhé světové válce došlo v mnoha zemích k výraznému nárůstu dluhu v důsledku financování válečných operací a následné obnovy. V moderní době zase finanční krize v roce 2008 způsobila globální nárůst vládního zadlužení, kdy vlády po celém světě přijaly rozsáhlá opatření na stabilizaci ekonomiky. Na Eulerpool nabízíme detailní data a grafy, které umožňují sledovat trendy a vývoj vládního dluhu nejen v současnosti, ale i historicky. Naše platforma poskytuje přístup k širokému spektru informací včetně výše dluhu, poměru dluhu k HDP, srovnání mezi zeměmi, analýz ratingů a mnoha dalších ukazatelů. Tím umožňujeme odborníkům provádět komplexní analýzy, identifikovat rizika a příležitosti a formulovat informované strategie v oblasti investic a hospodářské politiky. Závěrem lze říci, že vládní dluh je komplexní a mnohovrstevnatý aspekt ekonomiky, který zasluhuje pozornost všech, kdo se zajímají o makroekonomické ukazatele a jejich vliv na národní a globální ekonomiku. Na Eulerpool se zavazujeme poskytovat přesné, aktuální a detailní informace, které usnadní pochopení tohoto důležitého ekonomického fenoménu. Sledujte naši sekci Vládní dluh a buďte informovaní o všech klíčových aspektech, které formují ekonomickou budoucnost zemí po celém světě.
Vládní dluh Švýcarsko — FAQ
What is the current Vládní dluh in Švýcarsko?
The current Vládní dluh in Švýcarsko is 129,45 Mld.CHF as of 1. 1. 2024.
How has the Vládní dluh in Švýcarsko changed recently?
The Vládní dluh in Švýcarsko increased from 128,092 Mld.CHF (1. 1. 2023) to 129,45 Mld.CHF (1. 1. 2024).
What is the all-time high for Vládní dluh in Švýcarsko?
The all-time high for Vládní dluh in Švýcarsko was 130,34 Mld.CHF, recorded on 1. 1. 2005.
What is the all-time low for Vládní dluh in Švýcarsko?
The all-time low for Vládní dluh in Švýcarsko was 38,51 Mld.CHF, recorded on 1. 1. 1990.
What is the historical average of Vládní dluh in Švýcarsko?
The historical average of Vládní dluh in Švýcarsko is 99,73 Mld.CHF, calculated over the period from 1. 1. 1980 to 1. 1. 2024.
Where does the Vládní dluh data for Švýcarsko come from?
The Vládní dluh data for Švýcarsko is sourced from Swiss Federal Department of Finance and published on Eulerpool.