USA se vyslovily proti navrhované globální dani z bohatství pro miliardáře. Ministři financí Janet Yellenová odmítla návrh předložený Brazílií, Francií a dalšími státy, který má za cíl napravit ekonomické nerovnosti ve prospěch nejbohatších.
V tomto roce předsedá Brazílie skupině dvaceti největších světových ekonomik (G20) a vyzvala skupinu k vypracování koordinovaného přístupu ke zdanění ultrabohatých jedinců, kteří mohou přesouvat svá aktiva do zemí s nízkou daňovou sazbou. Cílem je odrazit globální minimální daňový systém pro společnosti, ke kterému se v roce 2021 připojilo asi 140 zemí, ale který v USA a jinde narazil na překážky.
Yellenová prohlásila, že USA nepodporují rozhovory o této problematice. Později v tomto týdnu se setká s ministry financí sedmi předních průmyslových zemí (G7), kde se pravděpodobně bude diskutovat o globální dani z bohatství.
„Věříme v progresivní zdanění. Ale představu společné celosvětové regulace zdanění miliardářů s jakousi redistribucí výtěžků - to nepodporujeme. To je něco, s čím nemůžeme souhlasit,“ řekla Yellenová.
Kromě ministrů z Brazílie a Francie diskutovali také úředníci ze Španělska, Německa a Jihoafrické republiky plán, který předpokládá, že miliardáři by měli ročně platit alespoň 2 % svého celkového jmění na daních.
Zastánci argumentují, že celosvětově zavedená daň by zabránila bohatým v přesouvání jejich majetku do zemí, kde by mohli daně vyhýbat. To by umožnilo státům generovat vyšší daňové příjmy na financování dalších priorit a využít daňový systém k snižování výrazně vzrostlé nerovnosti v příjmech v posledních desetiletích.
"Právě to jsme udělali s minimálním zdaněním firemních daní," řekl minulý měsíc francouzský ministr financí Bruno Le Maire. "Bylo by to stejné u mezinárodního zdanění nejbohatších osob."
Většina zemí vybírá daň z příjmu na základě bydliště osoby. USA naproti tomu zdaňují své občany podle jejich celosvětového příjmu, což Američanům již znemožňuje uniknout zdanění přesunem majetku a příjmů do zahraničí.
Během Bidenovy administrativy byl navržen návrh na značné zvýšení daní pro americké vysokopříjmové skupiny, ale vyhnuli se zavedení daně z majetku, která by každoročně zahrnovala část čistého jmění osoby. Prezident Biden místo toho navrhl plán, který počítá s tím, že Američané s majetkem přesahujícím 100 milionů dolarů budou muset platit 25% daň z veškerých svých příjmů, včetně nerealizovaných kapitálových zisků, každý rok.
Zisky z kapitálu v USA jsou v současné době obvykle zdaněny nejvyšší sazbou 23,8 % při prodeji majetku, což znamená, že zhodnocení může zůstat léta nezdaněno. Příjem, včetně mezd, je zdaněn v okamžiku výdělku sazbou až 37 % plus další odvody. Očekává se, že Nejvyšší soud brzy rozhodne o případu, který by mohl vytvořit ústavní zákaz zdanění majetku.
Yellenová prosazovala globální dohodu o firemních daních, která stanovuje minimální daňovou sazbu 15 %, kterou musí společnosti platit v zemích, kde podnikají. Avšak s opozicí republikánů dosud Kongres dohodu neschválil.
